Popis kostela Panny Marie Sněžné ve Velkých Popovicích
Farní kostel Panny Marie Sněžné býval velmi malý. Původní kostel nyní tvoří presbytář. Koncem 17. století byl rozšířen. Ještě jednou byl rozšřen a to v roce 1897, kdy bylo odbouráno původní průčelí a tím byl zničen původní velmi zdobný štít a kostel byl prodloužen a také i vevnitř nově opraven. Původní štít byl nahrazen střízlivějším volutovým.
V roce 1726 byla bývalá zvonice nad sakristií zvýšena v nyjější věž, jejíž cibulovitá střecha byla roku 1876 nahrazena střechou jehlanovitou.
Presbytář je uzavřený k východu třemi stranami nepravidelného osmiúhelníku. Má valenou klenbu s výsečemi nad okny, která jsou obdélníková a nahoře uzavřená obloukem.
Loď má plochý strop.
Ozdobné zasklení oken dal v roce 1904 svým nákladem vyhotovit Msgr. Dr. Jan Sedlák. Zasklení provedla firma Jan Krišpín v Praze.
Historie kostela Panny Marie Sněžné ve Velkých Popovicích V Popovicích byla fara již ve 14.století. Prvním knězem byl Přibík.
Po husitských válkách zde působili kněží utrakvističtí a později luteránští.
V roce 1641 koupili statek Popovický Strahovští premonstráti a ti sem posílali jednou za čtyři neděle a na větší svátky kněze ze svého semináře sv. Norberta v Praze, aby zde sloužili mše. Od roku 1653 do roku 1671 sídlil v Popovicích kněz z řádu premonstrátů stále jakožto administrátor.
V roce 1671 převzali statek Popovický benediktini u sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě a působili zde až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen. Koncem 17. století byl rozšířen.
Po té byl po dobu tří let statek popovický spravován od vlády a roku 1788 prodán baronu Bedřichu ze Smiedburgů.
Ještě jednou byl rozšířen a to v roce 1897, kdy bylo odbouráno původní průčelí a kostel byl prodloužen a také i vevnitř nově opraven.
V roce 1726 byla bývalá zvonice nad sakristií zvýšena v nynější věž, jejíž cibulovitá střecha byla roku 1876 nahrazena střechou jehlanovitou.
14.11.1789 byly dle císařského nařízení Kunice přifařeny k Velkým Popovicům.
V roce 1809 byla vystavěna nová fara při cestě od kostela k zámečku. Stará fara stávala v místě dnešní školy.
V roce 1846 vyhořela na vršku Dalešce u Velkých Popovic zrušená kaple sv. Prokopa.
V roce 1850 zemřel na choleru, vedle mnohých jiných občanů, i farář Wangenknecht, který teprve nedávno do Popovic přišel.
28.10.1870 se strhla hrozná vichřice, která strhla střechu věže kostela i s kusem zdi.
Historické zajímavosti kostela PannyMarie Sněžné ve Velkých Popovicích Brzo po nastolení arcibiskupa Jana z Jenštějna byla konána visitace far Říčanského děkanátu. Dne 15.4.1380 přišel do Kunic arcijáhen Pavel z Janovic z Prahy na visitaci, při níž osadníci Pabyan konšel a Heřman soused pochvalovali si nového faráře Váslava. Při takovém odporučení a pořádku v kostele jistě se potěšil pan visitator.
Však týž arcijáhen nebyl spokojen, když nazejtří dne 16.4. téhož roku visitoval faru v blízkých Popovicích. Tam byl farářem Bernard, jenž byl dříve plebánem v Okrouhlici na něhož si stěžovali nejen osadníci, ale i sousední faráři: Kunický, Žežlovský, Mikuláš, Kostelecký Macho (Matyáš . Matěj),
z Olešky Petr ba i vikář Mikuláš z Kamenice, že prý nechlebí (nežije) po kněžsku, že pohoršení dává, v kostele má nepořádek, křtitelnici bez zámku, že připouští víc než tři kmotry ke křtu, že chodí a vysedává tuze často v krčmě. Plebán zase si stěžoval, že patron kostela Otík, panoš z Popovic, kácí zádušní les, čímž škody natropil v ceně jistě 3 kop grošů. Poněvadž aby v kostele, neměl vše bez vady, byl napomenut, přísně arcijáhnem, aby spíše oltáře si hleděl a nehověl truňku v krčmě, aby žil kněžsky a ne světsky aj.
Co lesa se týče zakázal arcijáhen, aby ani plebán ani panoše Otík lesa bez potřeby nekáceli, sice že upadnou v osobní interdikt. Nebyl třeba velkého napomínání, neboť plebán Bernard umřel téhož rok. – Bylo asi darebných plebánů více.“
• V roce 1615
„měl zdejší chrám Páně pod mocí kněz luteránský podle svého řemesla tkadlec, který když od pilné práce neb korbele jsa dožadován ke křtinám nemohl odejítí poroučíval svému čeledínu to zastati, říkaje: ´Janku, jdi okřtít to dítě!“.
• Duchovní správce Jakub Anselm Stefanides ve zprávě podané konsistoři v roce 1677 praví:
“ Nejsem zde ustanoven hlavně jako farář, nýbrž především jako inspektor hospodářský; jelikož však tu není jiného kněze, mám nařízeno, abych přisluhoval zdejším nebohým lidem, kteří by jinak duchovního pastýře neměli.“ Tehdy patřilo k osadě 6 vesniček s 200 dospělými obyvately.
• Asi v roce 1700 spravovali Popovičtí administrátoři i osadu Pyšelskou. Ve zmíněné zprávě z roku 1677 není o ní zmínky; ve zprávě Václava Mollera z roku 1700 čteme:
“Nemám jiných kostelů farních kromě Pyšelského, kde každou třetí neděli služby Boží konám.“ Tehdy bylo na osadě Popovické již 300 dospělých obyvatel. Důchody duchovního správce byly velice skromné, desátky nebyly odváděny žádné, takže Moller ve zprávě své napsal:“ kdybych nebyl živen klášterem, byl bych nucen žebrati.“
• V roce 1727
„rozkočil se ve Velkých Popovicích velký zvon při zvonění praepulus (hrany) před pohřbem Bartoloměje Vaniše z Vidovic takže musel být přelit.“
• V roce 1890 odešel farář Dr. Jan Sedlák, který byl promován na doktora teologie, do Prahy, kde byl tajemníkem konsistoře. Brzy se stal kanovníkem kapituly sv. Víta, pak generálním vikářem a nakonec světícím biskupem.
Soupis kněží působících v kostele Panny Marie Sněžné ve Velkých Popovicích
1358 – 1358 Příbík
1358 – 1378 Jakub z Konojed
1378 – 1379 Bernard Okrouhlický
1379 – 1380 Janu z Dřevčic
1380 – 1407 Jan z Popovic
1407 – 1418 Šimon
1418 – 1429 Antonín Říčanský
1429 – ? Petr, syn Jakubův z Bitozevsi
• Po husitských válkách zde působili kněží utrakvističtí a později luteránští. Jména kněží jsou většinou neznáma
• V roce 1641 koupili Popovický statek Strahovští premonstráti. Ti sem vysílali ze semináře sv. Norberta z Prahy kněze, aby zde jednou za čtyři neděle na na větší svátky sloužil mše.
• Od roku 1653 do roku 1671 sídlíval v Popovicích kněz z řádu premonstrátů stále, jakožto administrátor. V tomto úřadě se tu vystřídalli: Alexius Nistich a Evermond Jiří Košetický.
• V roce 1671 převzali statek Popovický benediktini u sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském. Z tohoto kláštera působili v Popovicích tito duchovní správcové:
1671 – 1675 Antonín Vojtěch
1675 – 1683 Jakub Anselm Stefanides (Stephanides)
1683 – 1684 Vojtěch Kubicze
1684 – 1691 Jiří Grief
1691 – 1721 Václav Moller
1721 – 1722 Isidor Vavák
1722 – 1730 Heřman Maar
1730 – 1731 Emilian Potůček
1731 – 1733 Bernard Petráš
1733 – 1737 Benedikt Kratochvíle
1737 – 1745 Nepomuk Gaudernak
1745 – 1750 Martin Absolon
1750 – 1756 Gunther Drtina
1756 – 1771 Placid Svoboda
1771 – 1775 Gunther Drtina
1775 – 1792 Benedikt Severzan
• 1785 byl benediktinský klášter u sv. Mikuláše zrušen. Statek Popovický byl po nějaký čas spravován od vlády a roku 1788 prodán baronovi Bedřichu ze Smiedburgů.
1792 – 1802 František Horáček
1802 – 1824 Filibert Rákosník, bývalý kapucín
1824 – 1845 Josef Vosátka, bývalý vojenský kaplan u jezdeckého pluku barona Latoura
1845 – 1854 Matěj Suchan
1854 – 1865 Filip Zimmermann
1865 – 1878 Jan Ječmen
1878 – 1882 František Blažko
1882 – 1890 dr. Jan Nepomuk Sedlák – později papežský prelát, kanovník metropolitní kapitoly a ředitel „Dědictví sv. Jana Nepomuckého“.
1890 – 1901 Josef Charvát
1901 –
???
1996 – 2002 P. ThMgr. Paweł Adam Dębek
2002 – 2005 P. Ing. Mgr. Petr Bouška
2005 – 2009 Lukáš Buchta
2009 – ….. P. Mgr. Konstantin Petr Mikolajek O.Praem
