Římskokatolická farnost Říčany
Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
Historie kostela sv. Petra a Pavla v Říčanech
První zpráva o kostele v Říčanech je z roku 1352 v souvislosti s farářem jménem Henzlin. Sloužil tu deset let. Původ kostela je však starší a jeho stavební vývoj je poměrně složitý.
• 1260 – 70 byl stavěn Říčanský hrad Ondřejem ze Všechrom, zakladatelem rodu Pánů z Říčan. Současně nebo několik let potom vyrostlo na východ od hradu předhradí s malým, ranněgotickým kostelíkem bez zděné věže. Z té doby se dochovalo jižní zdivo lodi s velkým hrotitým oknem zazděným až v baroku.
• Po r. 1352 byla již k farnímu kostelu přistavěna věž na jižním boku. Byl proto zazděn původní /v roce1984 nalezený/ vchod vlevo u hrotitého okna. Z věže se dochovalo jen přízemí s nárožní pískovcovou armaturou, s kříž. žebrovou klenbou a zbytky gotických fresek.
• Za panování Karla IV. byl zdejší kostel děkanský. Byl v gotickém slohu a měl dvě věže. Na vrcholku jedné byla hvězda, na vrcholku druhé zkřížený meč s klíčem. Tento kostel byl několikrát přestavěn.
• Po r. 1575, tedy v době prvního rozkvětu Říčan, kdy městečko zásluhou pánů Smiřických dostalo četná privilegia i městský znak, byl kostel značně rozšířen a zvýšen a byla nastavena jeho věž. Z té doby se dochovalo zdivo východní části včetně pozdě renesančních mírně hřebínkových kleneb – hvězdicové v presbytáři a křížových po oběma oratořemi. Památkou té doby je i jednoduchá mříž v okénku jižní kobky pod oratoří. Patrně v té době vznikla další menší věž – snad v rohu západního průčelí – v baroku zbořená /jen hypotéza/.
• V roce 1707 byla erekční listinou Jana Adama Ondřeje knížete z Lichtensteinu oddělena říčanská fara spolu s kostely Otickým, Jažlovickým, Kunickým, Tehovským od fary uhříněvské. Na novou faru byl dosazen byl Daniel Beránek, ten začal sepisovat pro svou farnost matriky.
• Roku 1719 byla péčí patronů knížat Lichtensteinů dokončena vrcholně barokní přestavba. Loď byla plochostropá členěná pilastry na tři pole. V západním byla kruchta. V ose kostela byla na východě přistavěna nízká sakristie. Západní průčelí bez věže mělo poněkud archaický volutový štít, hlavní portál, čtyři pilastry a dvě prázdné niky. Stará boční věž byla nastavena již o čtvrté patro. Pod vahou nástavby i velkých zvonů se trhala.
• V roce 1754 byly od Říčan odděleny Sluštice s 12 vesnicemi a za to byl k Říčanům přidělen Mukařov s 5 vesnicemi.
• Roku 1800 byla tři pole lodi zaklenuta „Pruskými plackami“. Na „hubenou maltu“ zdiva byly však těžké.
• Roku 1833 byl zrušen malý hřbitov kolem kostela, r. 1844 byla zbořena jeho ohradní zeď.
• Roku 1858 byla zbourána vyšší patra věže s cibulovou střechou pro havarijní stav. Zastřeno nízkým stanem. Nynější věž byla přistavěna v roce 1900 nákladem 52 772 K 15 k ze jmění filiálního kostela tehovského.
• Roku 1887 byly v prázdných nikách záp. průčelí umístěny pískovcové sochy sv. Petra a Pavla, /dnes na věži/.
• Roku 1900 byla zbořena poslední dvě patra boční věže /ponecháno jen přízemí/, zbořeno schodiště do věže, zbořeno západní průčelí i s kruchtou, kostel byl na západě prodloužen o jedno klenební pole s novou kruchtou. V průčelí byla vystavěna nová věž s předsíní v přízemí a se šnekovým schodištěm do prvního patra věže a k varhannímu kůru. Celek byl opatřen až příliš honosnou pseudobarokní fasádou. Vše projektoval a provedl stavitel Ant. Gabriel z Prahy.
• Roku 19– bylo architektem a stavitelem Sojkou z Říčan provedeno statické zabezpečení těžkých kleneb v lodi ocelovými táhly a zastaveno rozvírání obvodového zdiva.
• Roku 1983-4 byla ve třech etapách provedena úplná obnova fasád, které byly zjednodušeny spíše v duchu prostého venkovského baroka. Zdůrazněna však byla barokní barevnost, odlišení dvou etap gotického torza s obnažením nárožních kvádrů. Obnovu prováděla skupina brigádníků- fasádníků z okresu Čadca na Slovensku. Úpravu fasády navrhl a stavební a památkový dozor zabezpečil arch. Zd. Louda. Na východním štítu sakristie již koncem minulého století zašla barokní malba se hřbitovní tématikou. Nová heraldická výzdoba symbolizuje stavební etapy:
• Vlevo nahoře: Znak Kavků z Říčan /leknínový trojlist/ – XIII. a XIV. století – dvě gotické stavební etapy.
• Uprostřed: Znak města udělený r. 1575, v něm znak Smiřických – renesanční přestavba.
• Vpravo nahoře: Znak Lichtensteinů /zlato-červený štít/ – 1719 a 1900 – barokní a pseudobarokní etapa.
• Na stuze vpravo: 1984 – dokončení obnovy fasád v době současného rozkvětu města.
• Bývalá boční věž je nyní snížena až na přízemí a nyní tvoří předsíň před jižním vchodem.
• Na věži jsou umístěny sochy sv. Petra a Pavla, které nechala zhotovit v roce 1887 Marie Pachmajerová za 450 zl.
• Uvnitř kostela jsou při zdech sdružené pilíře s jonskými hlavicemi, nesoucí římsoví. Klenba v lodi je valená, v presbytáři je klenba výsečová.
• Ve zbytcích staré věže jsou dvě náhrobní desky z červeného mramoru s českými dnes již nesnadno čitelnými nápisy z roku 1592 a 1599. Na prvním je postava paní, na druhé postava dívky. Na obou je erb představující ruku se širočinou.
• V postraní kapli, která je pozůstatkem bývalého kostela jsou gotické fresky z 13. století znázorňující čtyři evangelisty (Jana, Lukáše, Marka, Matouše)
• V roce 1699 byl postaven na náměstí Mariánský sloup, který postavil bývalý purkrabí František Bazler. Nese nápis: „Skrzeswaté panenstvíj a neposskweneňe poczetie – twe negczistssi panno wiczist srdze a – tielo me wegmeno otcze y sina y ducha swateho amen F : F : B; 1699.“
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
LE PANV BOHV WSSEMOHAVCYMV KZADVSSY A KZALOZENI
SO PERRA W MIESTYS RZYCZANECH ODEMNIE THOMASSE
FRYCZE ZWONARZE MIESSTIENINA MIESTA RAVDNICZE NAD
LABEM ZA SPRAVY HEGTMANA PANSTWI AVRZYNIEWE=
SKEHO SLOWVTNEHO PANA PAWLA ENTRYCHA ZCZERADICZ
MIESSTIENINA STAREHO MIESTA PRASKEHO ZA PVRKRABI:
HO P, GYRZYKA PAWLYKA RZYCZANSKEHO ZA PVRKMISTRA
IANA ZLVWY PRYMASA PAWLA ROSSTEKA ZA STARSSYHO KO=
STELNIKA ZADVSSNIHO MELYCHARA IANCZARA KOSTELE CZKY° Pod rámečkem Madona na půlměsíci (bez korunky) s dítětem na pravé ruce. Po stranách dva a dva reliéfy evangelistů: Jan s orlem, Matouš s andělem, Lukáš s býkem, Marek se lvem. Na protější straně ve vysokém reliéfu Kristus na kříži. Kříž složen z pásků esovitého rozvilinového ornamentu. Vodorovná tabulka INRI na stranách šikmo seříznutá. Na pahorku pod křížem lebka, vedle ní hnáty. Vlevo P. Maria s rukama zvednutýma ve výši ramen, dlaně dopředu obráceny; vpravo sv. Jan.
Věnec oddělen profilací: ostrá linka s šikmým náběhem dolů, dva oblouny oddělené žlábkem, ostrá linka s šikmým náběhem shora. Těsně přiražen pod perlovcem zavěšený akant střídaný liliovitým lalokem. Pod oblinou věnce mezi oblounky esovitý rozvilinový ornament.
Litecké kazy při dolním okraji na vnitřní straně, mezi úhozem a dolní hranou závaly. V čepci uvnitř velký zálup na straně k nápisu a menší na protější straně. Otočen o 90°. Srdce záměrně šikmo ke kyvu zvonu (zmírnění síly úderu).
Při zvonění problémy s dlouhodobě nemazanými ložisky. Zachovaná hlava zvonu datovaná 1900.
Zvon II.
Popis zvonu
Roku 1629 od Tomáše Fryče z Roudnice. Průměr 86,5 cm, hloubka 67 3/4cm, tloušťka 6,8cm. Koruna se šesti uchy. Ucha velmi ostře zalomená s profilovanými patkami. Zdobená rozvilinovým ornamentem. Střední sloupek se šikmým soklíkem. Základ koruny mírně klenutý, po obvodu kolmý a šikmý. Čepec dosti klenutý. Na horním okraji linka, oblounek, rozvilinový ornament se sedící ženou hrající na housle. Oblounek, ostrá linka se šikmým náběhem, pod tím ornament: perlovec, zavěšený akant střídaný liliovitým lalokem. Na severní straně rámeček z rozvilinového ornamentu. Nad ním hlavička andílka s volutami po stranách.
Nápis v rámečku:
LETHA 1,6,Z9. SLYT GEST TENTO ZWON KE=
CZTI A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHAVCYMV
PANNIE MARY WESSEM BOZYM SWATYM K ZADV=
SSY A OSADIE MIESTECZKA RZYCZAN, ODEMNIE
THOMASSE FRYCZE ZWONARZE MIESSTIENINA
MIESTA RAVDNICE NAD LABEM. TOHO CZASV
ZA AVRZEDNIKASLOWVTTNEHO PANA PAWLA EN=
TRYCH ZCZERADICZ. ZA PRYMASA P. TROGANA
/souměrná rozvilina/ KOLOWRATSKYHO /souměrná rozvilina/
Pod rámečkem otisk pečeti: uprostřed dvě věže s vysokými kuželovými střechami, mezi nimi brána, nad cimbuřím štítek. Kolem opis sevřený tenkými linkami. Vnější okraj z vavřínového věnce.
Na protější straně Kristus na kříži z pásků esovitého rozvilinového ornamentu. Vodorovná tabulka INRI na stranách šikmo seříznutá kopíruje povrch zvonu a kříže. Vlevo P. Maria s rukama zvednutýma ve výši ramen, dlaně obráceny dopředu, vpravo sv. Jan. Věnec oddělen linkou, dvěma oblouny oddělenými žlábkem. Zavěšený akant ve dvou plánech (rovný pás bez ohraničení). Pod oblinou věnce mezi oblounky rozvilinový ornament. Otočen o 90°. Zvon byl rekvírován a vrácen.
Srdce pod čepy volné ve šroubovaném spoji, lze jím volně pohybovat do stran. Závěs srdce excentrický.
Zvon III.
Popis zvonu
Pochází z roku 1517 od mistra Ondřeje. Průmět 61,5 cm, hloubka 47 cm, tloušťka věnce 5 cm. Koruna se šesti uchy. Ucha jsou osmiboká, na čelní straně drobný pletenec. Základ vystupuje nepatrně. Čepec nepříliš klenutý. Na horním okraji nápisová páska sevřená dvojicemi linek.
Nápis na zvonu:
je v minuskulích a začíná na písmeno J: /třičtvrtě lilie/ Anno + Domini /esíčko/ ccccc /esíčko/ Xvii + ista /esíčko/ Campana /esíčko/ conflata /esíčko/ est /esíčko/ Permagistrum /esíčko/ andream (+ neuplné esíčko, d jako zrcadlové G). Věnec oddělen silnější linkou. Nad dolním okrajem dvě slabší linky.
Dolní hrana olámaná. Zvon byl rekvírován a vrácen. Neotáčen, těsně při nynější úderu srdce hlubší vytlučení srdcem s ostrou pěstí. Závěs srdce uvolněn, šrouby šlo utahovat rukou. Excentricky posunut.
Zvon IV. – umíráček
Popis zvonu
Doba odlití se datuje na druhou čtvrtinu 19. století, od Karla Bellmanna z Prahy. Průměr 34,7 cm, hloubka 24,8 cm, tloušťka věnce 2,5 cm. Koruna se šesti uchy, která jsou zdobená dvojicí rýh. Základ koruny s fabionem, vně linka. Na horním okraji hrana, pod ní linka – mezera – linka. Na severní straně stojí sv. Václav s praporcem s dlouhou dřevovou žerdí, který drží pozvednutou levici, při pravé noze kartušový asymetrický štít držený pravicí. Na rozhraní věnce, nad a pod hranou věnce po lince.
Srdce 34 cm / 6,5 cm zachyceno přehnutím horního konce, ocas dolů rozšířený. Zvětšeno v oku připraveném na destičce držené šrouby skrz základ koruny. Závěs excentrický, uvolněn.
Technická zpráva stavu zvonů před opravou provedenou v roce 2005.
Pocházel z Betsaidy a byl rybářem, bydlícím v Kafarnaum. Spolu se svým bratrem sv. Ondřejem byl povolán, aby následoval Krista a stal se „rybářem lidí“. Původně se jmenoval Šimon, ale Ježíš ho nazval aramejsky Kéfas, což se překládá jako Petr, tj. Skála („Ty jsi Petr (skála); a na té skále zbuduji svou církev“). Po zatčení Ježíše ho třikrát zapřel, ale přece to byl právě on, komu se Ježíš po vzkříšení zjevil jako prvnímu z apoštolů.
Když byl uvězněn Herodem Agripou unikl zázračně z vězení. Podnikal misijní cesty do Samáří, Antiochie i jinam. Nakonec přišel do Říma. Kde byl umučen za Neronova panování. Údajně byl na vlastní žádost ukřižován hlavou dolů a pohřben na místě, kde je dnes oltář chrámu sv. Petra.
Napsal dvě novozákonní epištoly.
Bývá zobrazován s klíči, které jsou jeho individuálním atributem. Dalšími atributy jsou zejména kniha, kohout, ryba, hůl někdy také kříž nebo tiára.
Často společně s sv. Pavlem.
Pavel, sv. 29.6.
„apoštol národů“
Pocházel z Tarsu z židovské rodiny, která získala římské občanství. Jeho původní jméno bylo Šavel. Byl žákem proslulého Gamaliela v Jeruzálémě a horlivým farizejem. Po zjevení u Damašku se stal z pronásledovatele největším hlasatelem Kristova učení všech dob. Za Neronova pronásledování byl v Římě sťat mečem.
Již od 4. století bývá zobrazován v obdobného typu jako muž s holou hlavou a s vousem. Jeho obvyklým atributem je meč, někdy také kniha. Často společně se sv. Petrem. Oblíbený výjev „sv. Pavel před branami Damašku“.
Jména prvních děkanů říčanských neznáme
Kol. r. 1345 Heřman z Říčan
Kol. r. 1359 Oldřich z Říčan
? – 1361 Ondřej z Říčan
1361 – 1361 Henzlín
1361 – 1367 Michal
1367 – 1392 Otík (Ottico)
Roku 1380 byli v Říčanech tři kněží nejmladší byl Martin
1392 – 1406 Václav, syn Jana z Otic
1404 – ? Vít z Chodova
? Martin z Mnichovic
? – 1414 Miroslav
1414 – 1415 Petr z Bělé
1415 – 1416 Petr z Říčan
1416 – 1417 Antonín Vikáně a Šimon z Popovic
1417 – 1420 Mikuláš z Hostouně
Roku 1420 dobyli Říčany husité. Žižka dal 9 kněží upálit.
Po husitských válkách byli v Říčanech kněží husitští
1534 – 1539 Jan
1539 – 1550 Jiřík
1550 – 1573 Jakub
1573 – 1578 Jan
Kol. r. 1611 Petr
1611 – 1614 Adam Procházka Kouřimský
1617 – 1624 Vavřinec
Roku 1624 byl po 200 letech dosazen opět katolický kněz
1624 – ? Matěj Novatius
Ve třicetileté válce byla farnost opuštěna a farní budova byla opuštěna. V tu dobu sem byli posíláni jezuité. Mezi nimi i Bohuslav Balbín.
1660 – ? Matěj Bolelucký
? Václav Pankrácius Vichaeus
1664 – 1682 Jan Ignác Straka
1682 – 1682 Jan Adam Povolil
1682 – 1685 Jan Antonín Ignác Nepauer
1683 – 1691 Vít Antonín Straka
1691 – 1707 František Bedřich Želecký ze Želetic (sídlil v Uhříněvsi)
1707 – 1725 Daniel Beránek
1725 – 1732 Ignác Antonín Pečený
1732 – 1761 Ferdinand Koržil
1761 – 1775 Josef Češka
1775 – 1789 František Jan Wolf, dříve působil v Popovičkách
1789 – 1800 František Braun
1800 – 1805 Josef Dobíhal
1805 – 1816 Josef Jan Křtitel Marcocius z Českého Brodu
1816 – 1819 Antonín Strum
1819 – 1827 Antonín Nademlejnský
1827 – 1829 Jan Kinzl
1829 – 1850 Jan Rautenkranz
1850 – 1851 František Wagenknecht
1851 – 1875 Alois Klášterský
1876 – 1910 Martin Dom. Velický
1910 – 1918 Th C Josef Řeháček
1919 – 1933 Karel Čeřovský
1933 – Josef Ježek
1977 – 1979 Jaroslav Servus
1987 – 1990 Josef Kazda
1988 – 1989 Miroslav Uhlíř
1989 – 1990 Milan Hanuš
1990 – 1995 Miroslav Cúth
1995 – 1996 Marek Koniuk
1996 – 2002 P. ThMgr. Paweł Adam Dębek
2002 – 2005 P. Ing. Mgr. Petr Bouška
2005 – 2009 P. Mgr. Lukáš Stanislav Buchta O.Praem
2009 – ….. P. Mgr. Konstantin Petr Mikolajek O.Praem
