Popis kostela sv. Bartoloměje v Popovičkách
Kostel je malý, nízký a prostý. Dříve býval ještě menší. První velká přestavba se konala za faráře Horníka ve třicátých letech 18. století. V té době byla severní zeď o tři lokte prodloužena a byl z cela postaven nový presbytář. Také byla zvýšena věž. Nynější báň však byla na kostel pořízena až v roce 1884.
Presbytář je obdélníkového půdorysu a má valenou klenbu s výsečemi. Po stranách jsou obdélníková okna polokruhově sklenutá. Loď ná rovný strop
Historie kostela sv. Bartoloměje v Popovičkách O založení kostela v Popovičkách se va farní kronice z roku 1713 píše toto:“ Původně chtěli osadníci založiti kostel na vrchu u Chomutovic na pozemku patřícímu jekémus majiteli z Chomutovic. Pozemek ten byl později v držení Hrampoty číslo 4 a pak v držení Dvořáka. Na vrchu tom chtěli osadníci míti kostel ke cti sv. Michala archanděla, odtud vrch ten zove se „Michálek“, v kronice dále stojí, že „kamení za dne na stavbu svezené vždy přes noc přeneseno bylo na vrch Bartolomějský v Popovičkách na kterém nyní stojí. Bylo vidno oslíčka, který kamení zmíněné přenášel na vrch Bartolomějský. Dle toho vrchu je kostel zasvěcen ke cti sv. Bartoloměje a založen byl roku 1332.“
V Popovičkách byl farní kostel již ve 14. století. Tehdy a potom až do válek husitských náleželo právo prodací arcijáhnům Pražského kraje.
Po husitských válkách zanikla v Popovičkách samostatná fara. Popovičky přešly v držení nejvyššího purkrabství. V letech 1688-1694 vedl duchovní správu na purkrabských statcích Jan Václav Olomoucký, farář chrámu Matky Boží před Týnem v Praze a kanovník v Staré Boleslavi.
Od roku 1695 svěřil nejvyšší purkrabí Rudolf Vratislav hrabě ze Šternberka duchovní správu Františkánům od Panny Marie Sněžné v Praze.
Potom obstarávali duchovní správu v Popovičkách faráři Hostivařští, kteří však v letech 1701-1706 zmocnili Jirčanského faráře Fridricha Winsche, any konal křty ve vzdálenějších vsích.
V letech 1702-1705 přebýval v Popovičkách arcibiskupský misionář Václav Balaban, který zde byl ustanoven za administrátora, ale pro „nedostatek výživy nucen byl odejíti“.
Roku 1708 svěřila konsistoř správu Popoviček na čas faráři Jirčanskému a roku 1711 opět farářům Hostivařským..
Teprve roku 1715 byl do Popoviček dán samostatný administrátor Lukáš Steindlmayer, jenž byl roku 1722 potvrzen na faráře.
V třicátých letech 18. století nechal farář Jan Antonín Horník kostel rozšířit a vlastním nákladem vyzdobit.
V druhé polovině 18.století byly Popovičky prodány Marii Terezii vévodkyni Savojské. V té době působil v Popovičkách jako farář František Antonín Radda na jehož prosby dala vévodkyně kostel v roce 1759 opravit. Vévodkyně Marie Terezie Savojská byla velmi národostně snášenlivá, což vysvítá z nařízení, jenž vydala 26.února roku 1764 v důsledku podávání jí zádostí na opravy kostelů. V nařízení se mimo jiné praví: •
“Kdyby farář nebyl mocen jazyka německého, má rozpočet a příslušný návrh sepsán býti jazykem českým, aby farář věděl, co podpisuje.“
Patron kostela – sv. Bartoloměj
• Apoštol, sv. 24.8.
Apoštol, který podle podání podstoupil mučednickou smrt v Arménii tím způsobem, že mu byla za živa stažena kůže s těla a teprve potom byl sťat. Proto se stal patronem všech těch, kdo pracují s kůží.
Jako hlasatel evangélia bývá zobrazován s
knihou nebo svitkem. Individuálním atributem sv. Bartoloměje je však
stažená kůže, kterou drží v ruce nebo má přehozenou přes ruku, případně také nůž. Někdy také
spoutaný ďábel na řetěze.
Soupis kněží působících v kostele sv. Bartoloměje v Popovičkáchh
1373 – 1374 Frenclin
1374 – 1385 Klement, plebán u sv. Jakuba u Kutné Hory
1385 – 1399 Jan
1399 – 1409 Václav, oltářník oltáře P.Marie v kostele sv. Michala na Novém městě Pražském
1409 – 1413 Johlin Medvědický
1413 – 1414 Matěj
1414 – 1415 Ctibor
1415 – ? Jan Chotěbořský řečený „Vlkoš“
? – 1429 Jan řečený „Peklo“ (de Inferno)
1429 – ? Mikuláš, syn řezníka Jana Storcha z Lipé. Byl vysvěcen na kněze až roku 1433
V pozdějších dobách samostatná fara v Popovičkác zanikla. Popovičky přešly v držení nejvyššího purkrabství.
1688 – 1694 Jan Václav Olomoucký, farář chrámu Matky Boří před Týnem a kanovník ve Staré Boleslavi
Od roku 1695 obstarávají duchovní správu františkáni od Panny Marie Sněžné v Praze.
Působili zde tito kněží:
Electus Rösl
Julius Welczl
Norbert Krejčovský
Potom obstarávali duchovní správu faráři Hostivařští, kteří však v letech
1701 – 1706 zmocnili faráře Jirčanského Fridricha Winsche, aby konal křty ze vsí vzdálenějších
1702 – 1705 působil v Popovičkách arcibiskupský misionář Václav Balaban, byl zde ustanoven za administrátora, ale pro nedostatek výživy byl nucen odejít.
V roce 1708 svěřila konsistoř správu osady na čas faráři Jirčanskému a v roce 1711 opět farářům Hostivařským.
Teprve v roce 1715 byl do Popoviček dosazen samostatný administrátor
1715 – 1722 Lukáš Steindlmayer
Roku 1722 byl potvrzen na faráře
1722 – 1726 Lukáš Steindlmayer
1726 – 1731 Jan Fayerle
1731 – 1736 Jan Antonín Horník
1736 – 1749 Josef Nager
1749 – 1754 Jan Ignác Hallik
1754 – 1765 František Antonín Radda
1765 – 1772 Václav František Hallik
1772 – 1774 František Jan Nepomuk Wolff
1774 – 1783 Josef Czeschka
1783 – 1799 Josef Schmmid
1799 – 1803 František Jan Matouš Babor
1803 – 1810 Jakub Bartoloměj Neubauer
1810 – 1824 Václav Max. Stárek
1824 – 1847 František Brožek – odebral se na odpočinek duchovní spravu za něj obstarávají administrátoři:
1847 – 1854 Josef Suchan
1854 – 1859 Eduard Oswald
1859 – 1861 Jan Košák
1861 – 1868 František Tittl
1869 zemřel farář František Brožek. Novým farářem se stal Antonín Wiesner
1869 – 1873 Antonín Wiesner
1873 – 1879 Eduard Oswald
1879 – 1890 František Paták
1890 – 1900 Jan Šucha
1900 – Kamil Janeček
???
1996 – 2002 P. ThMgr. Paweł Adam Dębek
2002 – 2005 P. Ing. Mgr. Petr Bouška
2005 – 2009 P. Lukáš Buchta O. Praem
2009 – ….. P. Mgr. Konstantin Petr Mikolajek O.Praem