Římskokatolická farnost Říčany
Farní kostel Narození Panny Marie v Oleškách
Popis kostela Narození Panny Marie v Oleškách
Nástěnné malby se nacházejí v lodi kostela na jeho severní, jižní a západní stěně a na poprsnici tribuny. Malby jsou značně porušené a špatně čitelné. Nejlépe se za chovaly scény z christologického cyklu na jižní stěně lodi.
Od západu se v dolním pásu odvíjí poměrně dobře čitelná scéna Klanění tří králů, situovaná do krajiny, naznačené úzkým pruhem terénu se stromem s kulovitou korunou (Rozměry 150×200 cm). Následující scéna vlevo bývá interpretována jako Seslání Ducha Svatého nebo Madona mezi světicemi. Jednoznačné určení dnešní stav maleb neumožňuje. Ve druhém prostředním pásu nad Madonou se světicemi je zobrazeno Zmrtvýchvstání Krista. Vprostředním pásu vpravo od okna se nachází Nanebevstoupení Páně. (Rozměny jsou asi 150×180 cm.) V horním třetím pásu, dnes porušeném snížením původního stropu, vlevo od okna spatřujeme kompozici Přibíjení Krista na Kříž. Vpravo od okna spatřujeme část velké Kalvárie se třemi kříži, ale s dnes nedochovaným ukřižovaným Kristem a zřejmě neobvyklým doprovodem. (Rozměry jsou cca 150×180 cm.) Na jižní stěně dále k západu pokračoval pašijový cyklus velkým Kladením do hrobu, dnes jej spatřujeme na původní panské tribuně. Zachovala se jen pravá část původně bezpochyby velké kompozice. (Rozměry zlomku jsou 120×100 cm.) Západní stěna lodi, a tím i kruchty, byla původně zdobena nástěnnými malbami, dnes jsou již téměř nečitelné.
Na severní stěně v lodi kostela pašijový cyklus začínal k západu orientovanou scénu v původním středním pruhu, která zachycuje Bičování Krista a v horním pásu umístěné Svlékání nebo Zajetí Krista (Rozměry jsou cca 300×150 cm). Východně od okna spatřujeme další dvě scény, vzájemně od sebe oddělené červenou lištou. Horní na modrém pozadí představovala zřejmě Krista na hoře Olivetské. Dolní výjev je dnes nezřetelný, patrné jsou rovněž postavy apoštolů, řazených nad sebou. Na západní stěně poprsnice tribuny se dnes vpravo nachází rovněž torzální výzdoba, z níž se nejlépe dochovala dvě čtyřnohá, rohatá zvířata na červeném pozadí.
Po slohové stránce malby svým štíhlým figurálním kánonem, nepříliš členěnou drápérií dobovou přiléhavostí krátkého šatu a úzkých nohavic ukazují na malířství 80. nebo 90. let 14. století.
První zmínka o kostele v Libri confirmationi z roku 1386 uvádí, že prezentační právo ke kostelu měl Chval z Kostelce, jinak ze Rzavého, purkrabí na Vyšehradě v letech 1381 až 1387. Chval z Kostelce na příkaz krále Václava IV. napadl Jana z Michalovic, který se sporu s arcibiskupem stál na straně Jana z Jenštejna. Česká šlechta pohrozila králi, že Chvala z Kostelce zabijí, jestliže jej dopadnou. Další zpráva o kostele je z roku 1415, kdy podací právo měl benediktinský klášter v Ostrově a vladyka Jan z Blažimě.
Za starých dob býval tento kostel farním.
Po husitských válkách Olešky náležely spolu s Popovičkami stavům Království českého. Olešky zůstaly pod jejich správou i když Popovičky byly již prodány. Později patronátní právo přešlo na zemský výbor království českého.
Malby byly objeveny pod silnou vrstvou barokní omítky nátěrů při malování kostela v roce 1933. V roce 1937 je odkryl a restauroval B. Číla.
1377 – ? Petr, než měl pomocného kněze Jana
? – 1415 Jakub
1415 – 1418 Petr – vikář děkana kostela sv. Apolináře v Praze
1418 – ? Vavřinec
2005 – 2009 P. Lukáš Buchta O.Praem
2009 – ….. P. Mgr. Konstantin Petr Mikolajek O.Praem
? – 1415 Jakub
1415 – 1418 Petr – vikář děkana kostela sv. Apolináře v Praze
1418 – ? Vavřinec
2005 – 2009 P. Lukáš Buchta O.Praem
2009 – ….. P. Mgr. Konstantin Petr Mikolajek O.Praem